CO SI MUSÍME VŠICHNI UVĚDOMIT

Mnoho lidí žije v představě, že své zdraví vloží do rukou někoho, kdo udělá zázrak a zbaví je všech  léta pěstovaných neduhů a bolestí a zlepší jim budoucnost a tím i život. Že terapeut vyčistí jejich problémy např. kyvadlem a tím je věc vyřešena.
Pak čekají bez jakékoliv snahy z vlastní strany na zázrak. Bohužel, i zde platí pravidlo,že každý je za svůj stav zodpovědný sám a nelze se této zodpovědnosti žádným způsobem zbavit. Léčitel sice může zasahovat do mnoha dění, čistit staré, nefunkční nebo blokující programy, může i léčit, ovšem pokud člověk nezmění svůj způsob života, myšlení a jednání, opět vytvoří prostor pro opětovný vznik či návrat negativních energií a problém nebo nemoc se vrátí zpět...Jestliže tedy sami  nepřevezmeme zodpovědnost do svých rukou, není zásah ani léčba trvalá.
Naším úkolem tedy není pouze žádat o pomoc, ale také jí využít a chopit se příležitosti.

Proč platit terapeutovi?

Často se stává, že lidé si myslí, že není dobré platit za pomoc od léčitele, šamana nebo prostě jen člověka s otevřeným srdcem. Že to prý kazí službu. Léčitel by měl pracovat zdarma, protože to dostal jako dar, a tak by to měl vracet. Je to však dle mého názoru jeden velký omyl.

Léčitel stejně jako každý člověk musí platit nájemné, oblečení, jídlo a dopravu. Bez peněz to jaksi nejde. Buď by takový člověk byl závislý na státu a tím bychom ho nepřímo platili ze svých daní, nebo by byl závislý na svojí rodině, kterou by finančně vycucával. Na úkor druhých by tak ničil svoji rodinu a svoje poslání by tak také vlastně zanedbával.

Terapeutovi je dobré za jeho služby zaplatit. Dnes je to způsob, jakým vyrovnáváme tok energie. Pokud máme něco zdarma, často to považujeme za méně kvalitní než pokud to máme za peníze. Rad terapeuta nebo léčitele, které máme zdarma, si nevážíme a nepovažujeme za tolik kvalifikované jako ty, za než jsme zaplatili. Lidská psychika je někdy zvláštní.
Pamatujte, že neplatíte za jeho dary, ale za jeho čas, který by mohl věnovat úplně něčemu jinému. A také nepodléhejte dojmu, že terapeut nebo léčitel svoje umění má jako dar. Dobří terapeuti se často a celoživotně vzdělávají. Tráví týdně mnoho hodin dalším studiem a zlepšováním sebe samých. Pokud nejste ochotní platit za dobrého terapeuta, zajděte do hospody, tam dostane zdarma rad hodně. V hospodě se v Česku vyřeší všechno.

Dobrý terapeut je vzorem

Ne všichni terapeuti umí to, co učí. Samozřejmě jsou takoví, kteří například učí semináře o harmonických vztazích mezi mužem a ženou, ale žádný vztah jim nevydržel déle než půl roku. Takového lektora nebo terapeuta nemůžu nikdy považovat za dobrého i když o té věci umí mluvit. Jako dobrý terapeut by si sám měl projít bouřlivým obdobím v dlouhém vztahu, aby si skutečně mohl ověřit, že jeho teorie funguje. A stejně tak v jiných oblastech.
Dobrý terapeut je tedy ten, kdo není teoretik, ale především v praxi dotáhl k dokonalosti to, co učí. Může povídat nějakou teorii, ale praxi má na tolik pod kůží, že se mu nestane, aby svoje názory otočil, protože našel něco lepšího. Dávejte si pozor na terapeuty, kteří pol roku dělají reiki, pak přejdou na šamanismus a do roka dělají andělskou terapii. Vysvětlením bývá, že to poslední, co dělají jim funguje nejlépe.

Pokud si vybíráte terapeuty, vybírejte ty, kteří v praxi zvládli to, co učí. Kteří se  věnují jedné hlavní činnosti dlouhou dobu, ve které se vzdělávají a postupně zdokonalují. Samozřejmě, že se obohacují novými zkušenostmi z nových oblastí. Dejte si však pozor na ty, co tvrdí, že znají jednu jedinou cestu. Taková pro všechny totiž neexistuje.

Každá terapie má svá omezení v zázracích

Není možné čekat od terapeuta za jedno jediné sezení zázraky. Terapeut vám totiž může ukázat cestu, kterou prošel sám, případně cestu, na které pomohl jiným. Nemůže však za jedno sezení vyřešit celý život. A i když historky o „zázračných“ vyléčeních se tradují a množí se na internetu jako houby po dešti, nesmíme zapomínat na starou dobrou tvrdou práci. U zázračných historek totiž nevíme, co všechno člověk na svojí cestě už udělal než se dostal k poslednímu zázračnému terapeutovi.
Takový člověk mohl na sobě mnoho let pracovat, mohl se snažit dělat změny v životě, než nastal skutečný obrat. Naše duše se mění ve skocích. Pak přišel k „zázračnému“ a na jedno zaťukání bubnu všechna předchozí práce zapadla na svoje místo a člověk je vyléčený. Což však není jen prací toho zázračného, ale také terapeutů před ním a především léčeného samotného.

Jak tedy na (sebe)léčení?

Nehledejte člověka, který vás zázračně zbaví neduhu, ale člověka, který zdůrazňuje váš podíl práce, který ukazuje co všechno je dobré udělat, aby změna nastala. To, že vezmete zodpovědnost za svoje sebeléčení a nenecháte je jen na bedrech terapeuta, je pro vás výhrou. Naučíte se pevně držet opratě svého života a budte se radovat z toho, že se na sebe můžete spolehnout.
Podle mého názoru existují základní předpoklady pro sebeléčení i terapii. Jsou jimi přijmout zodpovědnost, ochota se změnit a nebojovat se situací, ve které jsme se ocitli. Bez nich se zázraků nedočkáme. Nemůžeme pak osočovat terapeuty za to, že zázrak neprovedli. Zázraku je nutné výše uvedenými předpoklady pomoci.
Tvrdá práce je jen na nás, kteří chceme změnu v životě. Ať už se jedná o zdraví, vztahy nebo peníze. Nevěřte nikomu, že bez práce se stane zázrak. Ten může přijít zčistajasna až po letech tvrdé práce na sobě samých. Nenechejte si nikým svoji tvrdou práci vzít. Když se posunete díky svojí tvrdé práci, tak získáte důvěru v život a v sebe sama. Naučíte se na jedné věci, jak se postavit k problémům a to je pro život velice dobrá schopnost.

Znám mnoho lidí, kteří zemřeli na rakovinu, protože cítili, že jejich zázračný léčitel je vyléčí. Jen ta cena byla vysoká.  Znám také lidi, kteří se z rakoviny vyléčili. Tvrdě na sobě mnoho hodin pracovali, zbavili se návyků, které je oslabovaly, naučili se jinak přemýšlet. Nebojovali s nemocí a vzali život do vlastních rukou. Nikdy nechtěli rakovinu porazit. Chtěli žít, tvořit a pracovat. Což platí pro všechny terapie a sebeléčení.