BYLINKY O-P

13.06.2011 13:49

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec je prastará léčivá rostlina užívaná v léčitelství již od dávných dob. Semena ostropestřce lze použít zevně, ale spíše vnitřně.

Vnější použití Ostropestřce mariánského

Zevní používání ostropestřce není tak běžné. Zevně se používá v lidovém léčitelství ve formě obkladů nebo koupelí z rozdrcených nažek při bércových vředech, křečových žilách či hemoroidech.

Příprava odvaru pro vnější použití: 1 lžička rozdrcených plodů se povaří ve 250 ml vody po dobu 5 minut. Nechá se vyluhovat 10 minut v uzavřené nádobě a poté se scedí. Odvar se připravuje vždy čerstvý.

Vnitřní použití Ostropestřce mariánského

Vnitřně se používá buď izolovaný komplex látek Silymarin ve formě tablet či kapslí, nebo odvar z celých plodů. Využívá se zejména jako hepatoprotektivum (chrání játra), jelikož komplex účinných látek chrání jaterní buňky před nepříznivými vlivy prostředí. Užívá se jako pomocný prostředek při chronickém onemocnění jater, při cirhóze jater, přetučnění jater, k regeneraci jater u alkoholiků, k regeneraci jater při poškození léky či při rekonvalescenci po žloutence. Také je vhodný u obtíží se žlučníkem, jelikož zvyšuje vylučování žluči.

Příprava odvaru pro vnitřní použití: 1 lžička plodů ostropestřce se povaří ve 250 ml vody po dobu 5 minut. Nechá se vyluhovat 10 minut v uzavřené nádobě. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím. Jako doplněk stravy se pije 1 šálek čaje denně.

Ostružiník křovitý

Ostružina je vytrvalý, popínavý keř, který se vyskytuje v mnoha křížencích, zpravidla jen s přibližným určením. Ostružiník má prýty dvojího druhu: dřevnaté a nekvetoucí, které jsou buď skoro vzpřímené, obloukovitě sehnuté nebo poléhavé, a prýty bylinné, které vyrůstají z dřevnatých prýtů a jsou květonosné a plodné. Prýty jsou zpravidla posety drobnými ostny. Listy jsou řapíkaté, střídavé, 3 – 5 četné, na rubu běloplstnaté a na líci krátce chlupaté. Lístky jsou vejčité, na okraji nestejnoměrně pilovité a na řapíku také ostnité. Květy jsou uspořádány v řídkých hroznech. Mají pětiplátečnou korunu bílé až načervenalé barvy. Ostružiník kvete v červnu a v červenci. Plodem je ostružina, která je složená z drobných peckoviček, v době zralosti je černá a sbírá se jako ovoce.

Listy ostružiníku obsahují hodně tříslovin, dále flavonoidy, organické kyseliny a silici. Všechny obsahové látky společně vytvářejí komplex, který blahodárně působí na organismus. Ostružiny obsahují zejména vitamíny, karotenoidy, minerální látky a sacharidy.

Botanické rodové jméno „rubus“ vznikl asi z latinského „ruber“, což znamená červený, zřejmě podle barvy některých plodů. Druhové jméno je také z latiny, je odvozeno od latinského „frutex“, což znamená keř.

Použití

Ostružiníkový list lze použít zevně i vnitřně. Plody i listy byly vychvalovány již v Hippokratových spisech v dávné antické době. Používaly se k hojení zanícených a drobně krvácejících ran.

Vnější použití Ostružiníku křovitého

K zevnímu použití lze listy využít ve formě nálevu ke kloktání při zánětech v dutině ústní a ke koupelím k léčení špatně se hojících ran a kožních onemocnění.

Vnitřní použití Ostružiníku křovitého

Vnitřně se ostružiník používá ve formě nálevu zejména při katarálních onemocněních trávicího traktu, průjmech a při onemocněních žaludku. Při těchto obtížích se uplatňují svíravé, protizánětlivé a podpůrné účinky ostružiníku. Díky obsaženým flavonoidům má také účinek močopudný, proto lze ostružiník využít při zánětech močových cest.

Příprava nálevu pro vnitřní použití: 2 čajové lžičky usušených ostružiníkových listů se zalijí 250 ml vařící vody, nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v přikryté nádobě a poté se scedí. Pije se 2 – 3 krát denně. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Ostružiníkové listy jsou součástí celé řady léčivých čajových směsí i jiných čajovin. V potravinářství se používají také listy fermentované, které poskytují lahodný čajový nápoj.

Plody – ostružiny (Rubi fruticosi fructus) jsou výborných zdrojem vitamínů, konzumují se čerstvé nebo se z nich připravují sirupy, šťávy, marmelády, ovocná vína či kompoty. Tepelná úprava však snižuje obsah vitamínu C.

Ořešák královský (Juglans regia)

Ořešák královský začíná plodit ve věku 8 až 10 let a dožívá se až 100 let, ve výjimečných případech až 300 let. Plodem je dobře známý vlašský ořech.
Jak je všeobecně známo, plody ořešáku královského (vlašské ořechy) jsou jedlé a velmi chutné. Velmi kvalitní ořešákové dřevo se užívá zejména při výrobě nábytku. V minulosti se z něj získávalo hnědé barvivo.

Ořešák pomáhá těm, kdo již znají svou pravou životní dráhu, ale stále se nemohou odhodlat učinit rozhodující krok. Slouží také kandidátům iniciace, kteří se nemohou rozhodnout, zda budou pokračovat v nastoupené cestě. Pomáhá spojit se svým vnitřním já a s bohy. Ze zelených slupek se připravuje žluté barvivo.

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinalis)

O tom, že je pampeliška nejen krásná, ale i velmi léčívá bylina věděli už staří Řekové. V antice se mléko z pampelišek doporučovalo proti pihám a k léčbě očních zánětů. Šťáva z čerstvých rostlin se používala proti únavě a celkové slabosti. Oblíbené byli zejména jarní bylinné kúry.

Pampeliška obsahuje široké spektrum léčivých látek. Obsah inulinu v podzimních měsících je až 40 procent. Množství vitamínu C je naopak nejvýznamnější hned na jaře. Z dalších látek je známa přítomnost aminokyselin, hořčin, tříslovin a kaučuku. Některé druhy pampelišky byli dokonce pěstovány v bývalém SSSR k výrobě kaučuku v období válečných konfliktů.

Velmi silné diuretikum. Podporuje tvorbu a vylučování moči, aniž by však z těla vyplavovala draslík. Čaj z listů podporuje věštecké schopnosti. Je to rostlina Slunce a života. Mladé jarní lístky jsou výborné do salátu, který vašemu tělu doplní vitamíny.

Příprava je jednoduchá - mladé listy pampelišky nadrobno nakrájíme, přidáme trochu najemno nasekané cibule, trochu octa a oleje a špetku soli a cukru.
Paprika Křovitá/Kayenský Pepř
K
ayenský pepř (čili paprička) se dostal do Evropy z Indie v šestnáctém století a byl zpočátku užíván na prudce nakažlivé kožní choroby. Bylinář John Gererd tuto rostlinu neměl rád, říkal, že by „skolila i psa“. Kayenský pepř je výrazně pálivý a musí se užívat opatrně.

Čili papričky mají hřejivé a povzbuzující účinky, mohou se užívat v lécích na rýmy, nachlazení, revmatické bolesti, slabý krevní oběh a nervové šoky. Masti a oleje se používají k podpoře proudění krve do určité partie nebo ke zmírnění úporných bolestí při pásovém oparu.

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Po manipulaci s čerstvými plody se nedotýkejte očí ani řezných ran. Vnější užití může vyvolat zánět kůže.

Pelyňek černobýlu

Pelyněk černobýl je vytrvalá, až 150 cm vysoká bylina s větvenými kořeny a se silnými, zřetelně podélně rýhovanými, červenofialovými lodyhami s dření. Listy jsou poloobjímavé, na líci tmavozelené a lysé, na rubu běloplstnaté. Spodní lodyžní ouškaté listy jsou dvakrát peřenodílné, prostřední jen jednoduše peřenodílné a mají špičaté, kopinaté, pilovité nebo celokrajné úkrojky. Hořejší listy jsou nedělené a kopinaté. V konečné laty sestavené načervenalé úbory jsou vejčitě podlouhlé a mají polokulovité, lysé květní lůžko a zákrov z kopinatých, řídce plstnatých, střechovitě se kryjících listenů. Úbory mají téměř válcovité, šikmo přistřižené okrajové květy samičí a obojaké, trubkovité květy terčové. Plody jsou nažky.

Výskyt-Pelyněk se vyskytuje v mírných pásmech celého světa. V Česku je rozšířen po celém území, roste podél cest, na mezích, na náspech, na březích, na rumištích, v křovinách a v okolí lidských sídel. Vyžaduje půdy bohaté na dusík.

Použití-Vnější použití Pelyňku černobýlu

Zevně se pelyněk používá** k léčbě očí, ve formě obkladů k léčbě počínající angíny a jako inhalace **při ušních onemocněních.

Nálev

1 lžičku suché natě pelyňku zalijeme 1/4 l vaříc vody a necháme 5 minut odstát. Při začínající angíně připravíme z nálevu obklady, které přikládáme alespoň 6× denně vždy na 10 minut na krk. Nálevem lze i kloktat, nesmí se však spolknout.

Pelyňková inhalace

V 1 l vody povaříme 3 lžíce pelyňku. Nad párou z horkého odvaru nastavujeme nemocné ucho, aby se uvnitř prohřálo a uvolnilo. Páry z pelyňku pomáhají hojit ušní onemocnění.

Vnitřní použití Pelyňku černobílu

Pelyněk černobýl obsahuje hořčiny (artemisin), silice (thujon, eukaptol, cineol), polysacharidy (inulin), organické kyseliny, třísloviny a slizové látky. Používá se při poruchách trávicího ústrojí, podporuje činnost žaludku, utlumuje hlavně střevní křeče, pomáhá při nemocech žlučníku, zmírňuje menstruační bolesti a pomáhá i při nemocech horních cest dýchacích. Nálev z pelyňku odstraňuje zápach z úst, příznivě ovlivňuje léčbu žloutenky.

V kuchyni našel pelyněk využití jako koření do polévek nebo do různých mas (husa, kachna).

Pelyněk by se měl v jakékoli formě užívat krátkodobě, protože je mírně jedovatý a může způsobit otravu organismu, která se projevuje srdeční aritmií, poklesem krevního tlaku nebo poškozením nervového systému.

Pelyněk by neměly užívat těhotné ženy, protože způsobuje stahy dělohy. Dříve se tato rostlina používala k vyvolání potratu.

Nálev (čaj)

1/2 čajové lžičky suchého pelyňku zalijeme 1/4 l vařící vody, necháme vylouhovat, scedíme a pijeme 1 – 3× denně při výše zmíněných potížích.

Žaludeční čaj

Z 10 g pelyňku (nať), 10 g heřmánku (květ), 40 g máty peprné (list), 10 g kmínu (plod) a 30 g puškvorce (oddenek) připravíme směs. 2 lžičky směsi zalijeme vařící vodou, necháme 15 minut vylouhovat a pijeme 1 – 2 šálky denně.

Petržel Kadeřavá
P
odobně jako kopřiva i petržel odebírá z půdy mnoho minerálních látek a vitamínů a soustřeďuje je ve svých listech. Tvoří tak zdravou součást jídelníčku v podobě tradičního přizdobení pokrmů. Staří Řekové spojovali rostlinu se smrtí a slávou. Užívali ji jako píci pro své válečné oře a zdobili jí své hroby. Petržel nemá ráda přesazování, proto je nejlepší zasít ji přímo tam, kde má růst.

Petržel jako dobrý močopudný a dietetický doplňkový přípravek může být vhodná při mnoha urologických poruchách a stejně tak i při zadržování tekutin spojeném s nepravidelnou menstruací. Vysoký obsah minerálních látek z ní tvoří hodnotný doplněk při léčbě anémie. Podporuje též tvorbu mléka u kojících matek.

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
V těhotenství je nejlépe se vysoké konzumaci listů vyhnout.
 

Pivoňka korálová (Paeonia mascala)

Sušené roztlučené kořeny se používají k přípravě nálevu. Ten je vhodný na nervové potíže a městnání krve v játrech. Korunní lístky se rozhazují po obvodu magického kruhu a sušené květní lístky se přidávají do ochranných kadidel. Z pivoňky lze také připravit kadidlo pro poctu bohů medicíny a lékařských sil.

Bez specielních znalostí je však nutné před samoléčením důrazně varovat!


Plavuň Vidlačka
R
ostlina je mechovitá, vždy zelená, plazí se po půdě lesa metrovými šlahouny s jemnými, tenkými kořínky. &ze šlahounů vyrůstají 7-10 cm dlouhé stonky, na dotek velmi měkké, rozvětvené. ťyřletá rostlina přináší létě ýlutavé klasy, které obsahují výtrusy (spory), jimž se také říká plavuňová mouka.

Plavuň je léčivá rostlina, která se dá snadno rozeznat od jiných druhů mechů právě svými dlouhými provazci šlahounů a žlutým práškem klasů. Roste pouze na severní straně vysokorských lesů a na okrajích lesů nad 600 m.n.m. Když se les celkově vykácí, začne plavuň nejprve žloutnout a nakonec zmizí, protože ztrácí pod přímými paprsky slunce životaschopnost.

V Rakousku a v Německu je plavuň přísně chráněná zákonem, totéž platí i pro Českou republiku. Proto doporučuji potřebné množství raději koupit v lékárně. Obchod kryje potřebu dovozem ze severských krajů, což zaručuje dobrou kvalitu. (Vnitřně doporučujeme plavuň jen s vědomím lékaře).

Vřele doporučuji čaj z plavuně při dně a revmatismu i tehdy, když se již ukazují změny v kloubech, dále při chronické zácpě a zlaté říle (hemeroidy). Lidé, kterí mívají běhavku, musí pít čaj se zvýšnou opatrností, protože by mohli dostat křeče ve střevech. Plavuň se nesmí nikdy vařit, smí se poue spařit vřelou vodou. Čaj se používá i při všech onemocněních močového ústrojí, pohlavních orgánů, při bolesti i zatvrdnutí varlat, při ledvinovém písku, ledvinových kolikách.

Plavuň je nepostradatelná při zánětech jater (hepatitidě), při chronickém bujení vaivového tkaniva jater (fibróze), a to i tehdy, když se jedná o krajně povážlivý stav. Rekonvalescentům napomáhá velmi rychle k obnovení plných sil.

Plavuň je tak významnou léčivkou, že dokáže navrátit život i nevyléčitelným případům, a proto, když poznáte, že někdo má cirhózu jater, která jde ruku v ruce ss noční záduchou, povzbuďte ho a upozorněte ho na naši plavuň vidlačku. Plavuň může vrátit k životu i lidi, kteří trpí zhoubnou chorobou jater - rakovinou.

Plavuň e možno vylčit i křeče v nohách i lýtkách a to tak, že šlahouny plavuňe omotáme kolem bolestivé končetiny. Plavuň totiž patří mezi rostliny, které hromadí radioaktivitu.

Plavuň pomáhá i při křčích močového měchýře, stačí jen přiložit látkový sáček s plavuní na dané místo a po několika dnech nošení se křeče vytratí.

Vysoký krevní tlak, který má většinou původ v hyperfunkci ledvin se dá také léčit plavuní. Stačí přiložit naplněný pytlíček na oblast ledvin. Následují den se krevní tlak o poznání nižší.

Při křečích v lýtkách se dá plavuň do ručníku a ováže se jí lýtko. Můžeme však použít i koupel nohou, při křečích měchýře i sadací koupel.

Po zraněních a po úrazech zůstávají často jizvy, které vyvolávají křeče.

Jeden vojenský invalida měl na zádech takovou jizvu že se do ní mohla vložit ruka. Tato jizva mu velmi často způsobovala bolestivé křeče, které rovázelo silné pocení na celém těle. Bolesti se rzšířily až na kůži hlavy. Po třiceti letech utrpení zbavily tohoto muže bolestí obklady a koupele z plavuně.

Výtrusy z plavuně, které lze v některých lékárnách dostat pod názvem plavuňové spory, pomohou těžce nemocných s otevřenými ranami a v krátkém čase se jim rány zacelí. Plavuňové spory otartně a jemně naprášíme na celou otevřenou ránu. Většinou se dostaví již po prvém použití cetelné zlepšení.

Způsob užívání

Příprava čaje: Zarovnanu čajovou lžičku plavuně zalijeme litrem vroucí vody, necháme krátce vyluhovat. Nevaříme! Pijeme po doušcích jen jeden šálek denně, nejlépe ráno na lačno, 1/2 hodiny před snídaní. Při cirhóze a rakovině jater pijeme denně 2 šálky.

Obklady: Sušenou plavuň v šáčku z plátna přivážeme na příslušné místo. Přikládáme na noc. Takový šáček si udržuje svou působnost jeden rok.

Sedací koupel: Použijeme jen pů vědra čerstvých anebo 100g sušencýh bylin a 6-8 litrů vody. Byliny se vyluhují na studeno přes noc. Následující den se množství nahřeje a výtažek se vyleje do koupele. Koupeme se 20 minut. Voda musí dosahovat až nad ledviny, ale srdce musí být nad vodou.
!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Je nutné dodržovat údaje uvedené při jednotlivých rostlinách Vodu z koupele můžeme ještě dvakrát použít, musíme ji ale ohřát. 

Ploštičník Hroznovitý
P
loštičník užívaly různé kmeny amerických domorodců na revmatismus, ledvinové potíže, vyčerpanost a gynekologické poruchy. Tato bylina byla v letech 1820 až 1936 uvedena v americkém Seznamu léčiv. Patří do čeledi pryskyřníkovitých, má krémově zbarvené klasnaté květenství a typický, černý kořen, který se používá k léčení.

Ploštičník je užitečný lék na všechny druhy svalových bolestí a křečí. Účinně uvolňuje svaly při spastických stavech, včetně menstruačních křečí a zdá se, že má také určité hormonální účinky.

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Nepřekračujte uvedené dávky. Neužívejte v těhotenství.

Podběl Lékařský
P
odběl je vytrvalá rostlina s dlouhými plazivými oddenky. Je rozšířena prakticky po celé Evropě, severní Africe a Asii. Patří mezi první jarní květy, které rády vyhledávají po zimě oslabené včely. Úbory podbělu se někdy objevují už koncem února, nejčastěji v březnu a dubnu. Čerstvě rozvinuté úbory se stonkem do 1 cm se odtrhávají a nejlépe umělým teplem do 40°C se v tenké vrstvě suší. Kvalitní droga si má zachovat původní barvu a nesmí obsahovat příměsi.

Od konce května do července se sbírají čisté a zdravé listy. Suší se ve slabé vrstvě při teplotě do 35°C. Musíme na ně dávat pozor, protože se snadno zapaří a plesniví. Při sběru se někdy mohly zaměnit s podobnými listy devětsilu. Ty však bývají větší.

Pomerančovník Sladký

V dnešní době jsou sladké pomeranče nejběžnější v tradiční anglické zavařenině, i když dobře známé jsou rovněž silice (nerolový olej, destilovaný z květů a bergamotová silice z plodů). Nejlepší a nejzdravější ale je v syrovém stavu. Číňané používají v lékařství jak zralé, tak i nezralé plody.

Sladké pomeranče mají karminativní účinky při plynatosti a poruchách trávení a mohou zmírňovat nevolnost. Jak nerolový, tak bergamotový olej jsou hojně používány v aromaterapii, působí ne nervovou a zažívají soustavu. Využívají se nejen plody, ale i kůra a silice.

Popenec Břečťanolistý
P
openec se používal v lidové kuchyni od starověku. Lze jej najít těměř všude v přírodě. Sbírá se olistěná nebo i kvetoucí mladá nať nejlépe v dubnu až květnu, ale lze jej sbírat až do července.

Má slabší aromatickou vůni a mírně nahořklou kořennou chuť. Nať sušíme velmi opatrně, silice je prchavá. Uchováváme ji dobře uzavřenou a chráníme před světlem.

Popenec, který je mohutnější a chlupatý s madravými květy (Glechoma hederacea L. supsp. hirsuta) nesbíráme, má nepříjemný pach.

Nať obsahuje hořčinu glechomin, silice, třísloviny, pryskyřice, cholin, vitamíny (hlavně C) ajiné látky. Pomáhá zlepšovat látkovou výměnu, doporučuje se jím kořenit při snížení žaludeční kyselosti. Podporuje činnost žlučníku, působí na močové ústrojí, podporuje trávení. Působí hojivě. Jako léčivka se užívá i při lehkých onemocněních dýchacích cest jako podpůrná léčba.

Popenec se používá především jako "zelené koření" do polévek (bramborové, zeleninové), do míchaných vajíček, do nádivek, zvláště o velikonocích se dává čerstvá mladá nať do bylinkového másla, tvarohu, do omelet,...

Sušený popenec dáváme do směsí bylinkového koření, do polévek, dušených mas se zeleninou, omáček, karbanátků apod.

Proskurník Lékařský

Římané proskurník považovali za vybranou pochoutku a jeho sladké šťavnaté kořeny jsou prý velice chutné osmažené s cibulkou na másle. Z lékařského hlediska je proskurník díky vysokému obsahu slizu ideální pro zmírňování dýchacích a zažívacích obtíží. Je to velmi hezká rostlina – stojí za to si je pěstovat někde ve vlhkém rohu zahrady.

Proskurník je využíván jako prostředek usnadňující vykašlávání při průduškovém kašli a bronchitidě. Má rovněž velmi uklidňující účinky při zánětu sliznice, zvláště v zažívacím a močovém ústrojí.

Využívá se listů, kořene a květů.

Prvosenka Jarní
Prvosenka, neboli petrklíč patří k prvním jarním rostlinám. Někdy vykvétá už koncem března.

Je rozšířená téměř po celé Evropě a v západní Asii. Dobře se jí daří na vápenitých podkladech. Můžeme se s ní setkat ve světlých listnatých lesích a na loukách teplých nížin. Ve vyšších polohách kvete prvosenka vyšší.

Protože jsou oba druhy prvosenky chráněné nesmíme ve volné přírodě sbírat oddenky a kořeny. Ty se získávají výhradně pěstováním.

Můžeme sbírat pouze sírově nebo oranžově žluté květy s kalichem v okolíku, ale bez stonku. Suší se rychle a opatrně ve stínu, aby si zachovaly původní barvu. Květy nesmí zezelenat.

Teplota při sušení nesmí překročit 35°C. Sběr je výnosný pouze tam, kde jsou husté porosty této krásné rostliny.

Na přenesení sbíraných květů používáme vzdušné, dobře větratelné obaly, aby se nezapařily.

Květy prvosenky jsou obsaženy v čajových směsích, účinné látky této drogy jsou i v některých přípravcích proti kašli.

V lidovém léčitelství se petrklíč používá na pocení, při revmatismu i jiných nemocech.

Přeslička Rolní
Rstlina má široko rozložený a hluboko rostoucí oddenek. Počátkem jara z něho vyrážejí hnědě zbarvené plodné lodyhy, nesoucí spory (výtrusy). Teprve později se objevují zelené, až 40 cm vysoké přeslenovitě větvené jalové lodyhy, podobající se malým synetricky stavěným jedličkám.

Přesličku lze nalézt na oraniších, náspech dopravních cest a na svazích. Přeslička je častým plevelem na záhoncích.

Největší léčvý účinek má tehdy, roste-li na hlinité půdě, neboť - v závislosti na stanovšti - obsahuje 3-16% kyseliny křemičité, která má obzvláště dobrý léčivý účinek.

Přesličku přirozeně nesbíráme na chemicky hnojených polích.

Přesličku s nejjemnějším větvením, někdy označovanou jako "jemná" přeslička (Eqisetum silvaticum L., najdeme ponejvíce v lese a na jeho okrajích. I ona je léčivá.

V lidovém léčitelství si jí velmi vážili jako léčivky již ve starých dobách, především pro její schopnost zastavovat krvácení a pro úspěchy při vážném onemocnění ledvin a měchýře.

Přesto se na ni v průběhu času zapomnělo a nebyl to nikdo jiný, než velký lidový přírodní léčitel farář Kneipp, který obnovil její bývalý výzanm. Vyhlásil ji za nenahraditelnou a neocenitelnou při krvácení, zvracení krve, chorobách ledvin a měchýře, při kamenech a písku. Mimořádně poslouží při zastaralých chorobách, při hnisavých ranách, rakovinových vředech, dokonce i při zánětu kostní dřeně. Škodliviny umyje, rozpustí a vypálí. Často se vlhká, teplá bylina zabalí do mokrých ručníků a přiloží na léčené místo.

Když se přeslička vnitřně užívá jako čaj, může během krátké doby vyléčit nejsilnější krvotok a zvracení krve.

Každý člověk by měl přibližně od 40. roku života vypít jeden šálek čaje z přesličky denně a nemoci jako revnatismus, dna a nervové bolesti se mu naprosto vytratí a každý člověk tak prožije zdravé stáří.

Při prochladnutí měchýře s křečovitými bolestmi není lepšího prostřeku než když necháme 10 minut působit na měchýř páry ze spařené přesličky. Když to několikrát zopakujeme, tak onemocnění brzy pomine.

Staří lidé, kterí pojednou vůbec nemohou močit a svíjejí se v bolestech, nebo moč nanejvýš jen trochu kape, se mohou velmi rychle osvobodit od těchto bolestí horkými parami přesličky, aniž by musel lékař cévkovat moč pomocí hadičky.

Při písku v ledvinách a kaméncích v měchýři se užívají horké koupele z přesličky přičemž se pije i teplý čaj z přesličky, moč se zadržuje, aby se mohla naráz pod tlakem vypustit. Po takové kůře kameny většinou odcházejí.

V případech, kdy selhaly jiné močopudné prostředky, pomohla přeslička, jako např. při nahromadění vody v osrdečníku a v pohrudnici, při onemocnění ledvin, po šarlachu (spále) a jiných infekčních nemocech, při kterých se naruší odvádění moči.

Při zánětech a hnisání ledvinné pánvičky již pouhá jedna přesličková sedací koupel má zázračný zdravotní účinek. Při této vnější aplikaci, a jenom při ní, používáme vysokou přesličku, mající na prst silné stonky, která roste na mokřinatých loukách a na půdách horských pastvin. Tato přeslička poskytne okamžitou pomoc a to i při zápalu ledvinové pánve.

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Vysoká přeslička se stonkem o síle prstu z močálovitých luk a pastvišť se smí použít pouze na sedací koupel. Na přípravu čaje se používá jen přeslika rolní.

Po těžkém porodu se někdy u některých matek dostaví poruchy zraku. Příčina je zřejmě v tom, že při porodu dítěte trpěly i lediny matky. Koupele s přesličkou napomohou prokrvení ledvin, čímž se odstraní tlak ledvin na oči a takto se těžkosti zraku pomalu odstaní.

Když se vypije čaj ze spařené přesličky, velmi lehce odchází mnoho tmavě zbarvené moče.

Velmi rycle léči i vodnatelnost.

Při svrbících vyrážkách kůže, i když jsou rohovitě hnisavé a strupovité, pomůže omývání a obklady z výluhu přesličky. Koupele a umývání přesličkou pomáhají i při hnisavém zánětu nehtového lůžka, při bércových vředech, zánětu kostní dřebě (Osteomyelitis), při starých zahnívajících ranách, rakovinových nádorech, ostruze na patě fistuli, vyrážkách po holení a při tuberkulóze kůže. Možno udělat i teplé obklady ze spařené rostliny zablené do ručníku.

Při bolestivých hemeroidech a hemoroidálních uzlinách se přikládá kaše z čerstvých bylinek (čerstvá přeslička se umyje, na dřevěné desce se rozdrtí až do kašovitého stavu).

Při opakujícím se krvácení z nosu se dává obklad z vychladlého výluhu přesličky. Jako prostředek na zastavení krvácení pomáhá při krvácení z plic, dělohy, hemeroidů a žaludku. Tu však nutno použít silnější odvary. Normálně se dává na jeden šálek jedna vrchovatá čajová lžička, při krváceních se dávají na šálek dvě až tři lžičky.

Přeslička, spolu s rozrazilem lékařským, je dobrým preventivním prostředkem proti zvápenatění tepen a ztrátě paměti, neboť pročišťuje krev. To je také nejlepší způsob jak předcházet rakovině.

Přesličkovou tinkturu mohu doporučit jako mimořádně dobrý prostředek při pocení nohou. Nohy se řádně umyjí, osuší a pak se vtírá tinktura. Kromě toho je třeba denně půl hodiny před snídaní vypít šálek čaje z přesličky. Stejně tak dobře pomáhají přesličkové koupele.

Při lupech se vlasy denně umývají v přesličkovém odvaru a pak se hlava masíruje olivovým olejem. Lupy rychle zmizí.

Když se denně vypije jeden až dva šálky čajové směsi z přesličky a třezalky a večeří se jen suchá strava, tak to pomáhá proti nočnímu pomočování. Směs možno doporučit na kloktání při zánětu mandlí, zánětu sliznice dutiny ústní, při hnilobném procesu zubů, při krvácení dásní, při fistulích a polypech na patře a v krku.

Při výtoku doporučuji ženám sedací koupele.

Nesmí se zapomínat, že přeslička je jedním ze nejlepších prostředkům na plíce při zánětu průdušek (chronické bronchitidě) jakož i při plicní tuberkulóze. Pravidelným pitím čaje se za pomoci kyseliny křemičité vyléči tuberkulóza plic a pomine též všeobecná slabost při uberkulózním onemocnění.

Výzkumy potvrzují, že delším užíváním přesličky se zstaví růst zhoubných tumorů (nádorů), ba dokonce i zmizí. Tímtéž působem se bojuje i proti polypům vestřevech a v konečníku, i proti zánětům slizového váčku. V obou případech se užívá léčba sedacími koupelemi a zapařenými obklady. Tyto zapařené obklady pomáhají i při křečích v žaludku, při záchvatech žlučníku a jater a při bolestivém městnání, které svým tlakem směrem vzhůru ovlivňuje činnost srdce.

Těžké poruchy plotének páteře často velmi rychle zmizí po sedacích koupelích v přesličce, pokud onu poruchu nezpůsobilo skřípnutí nervu a rentgenové snímky ukazují ploténky opotřebované stářím. To však není důvodem, abychom měli stále bolesti. Tlak nemocné ledviny působí podle zkušeností směrem nahoru, zasáhne nervy, ktré jsou podél zádových obratlů a vyvolává tyto bolesti. Nejsou to tedy ploténky, ale tlak ledvin na volně položené nervy. Sedací koupel z přesličky působí na ledviny a odstraňuje jejich tlak směrem vzhůru.

Z důsledku nemocí ledvin vznikají u některých lidí deprese, sklon k šílení, záchvaty zuřivosti. I tady pomůže sedací koupel z přesličky. Je však třeba vedle kopřivy a řeříčku pít ráno a večer jeden šálek čaje z přesličky. Při těžkých onemocněních ledvin, se všemi průvodními znaky, se má používat k sedacím koupelím čerstvá přeslička; a to vysoká přeslička za nalezišť v močálu. Pro jednu koupel je třeba pětilitrové vědro plné rostlin.

Při sedací koupeli musí být ledviny pod vodou 20 minut! Není třeba se utírat, ale je nutné se zabalit do teplého koupacího pláště (nejlépe froté) a ležet jednu hodinu v posteli, až pak se převléci do suchého prádla. Sedací koupel můžeme použít po ohřátí ještě dvakrát.

Způsoby užívání

Čajový nálev: jedna vrchovatá lžička přesličky na 1/4litru vody, spaříme
Parní zábal: Jednu vrchovatou dvouhrst přesličky dáme do síta, které zavěsíme nad hrnec a spaříme vodou. Když je nať horká a měkká, zabalíme ji do lněného ručníku a přiložíme na nemocné místo. Bezpodmínečně je nutné všechno teple obalit! Necháme působit více hodin, případně celou noc.
Sedací koupel: 100 g přesličky dáme do studené vody na noc louhovat, následující den ohřejeme k varu a přilejeme do vany. Doba koupání je 20 minut. Neosoušet se, mokrý se zabalit do koupacího pláště. Pařit se dále v posteli jednu hodinu. Voda musí při koupeli sahat až nad ledvin.
Tinktury: 10 g čerstvé přesličky 14 dní necháme na slunku vyluhovat v 50 g pravé režné. Denně protřepáváme!
Kašový obklad: čerstvá přeslička se dobře umyje a pak se na dřevěné desce rozmělní až na kaši.
Proskurník lékařský

Pupalka Dvouletá

Olej z pupalky dvouleté se v posledních letech stal jedním z nejoblíbenějších prodávaných přípravků, a to díky svému vysokému obsahu gama-linolenové kyseliny. Tato nepostradatelná mastná kyselina je nezbytná pro zachování normálních tělesných funkcí, většina lidí se ji však naštěstí dokáže vytvářet sama. Výrazné žluté květy pupalky dvouleté můžeme běžně spatřit zjara podél cest, v lomech apod.

Extrahovaný olej ze semen má velice široké použití, včetně kožních onemocnění, poruch menstruačního cyklu, artritidy a alkoholismu.

Využívá se olej ze semen.

 Puškvorec obecný

 

Puškvorec je vytrvalá bylina dorůstající do výšky 60 až 120cm s tlustým, plazivým a hustě kroužkovaným aromatickým oddenkem. Listy jsou dvouřadé, mečovité, čárkovité, místy napříč zřasené, příjemně vonné. Stvol je zploštěle trojhranný, přecházející nad šikmo odstálým postranním květenstvím v toulec. Květenství tvoří válcovitá, husto – a mnohokvětá palice rozkvétající od zdola. Květy jsou drobné, obojaké, paprsčité, trojčetné, se zelenožlutavým okvětím ve dvou kruzích po třech obvejčitých lístcích. Tyčinky jsou ve stejném počtu a uspořádání. Semeník je svrchní, ze 3 plodolistů a plodem je podlouhlá, červená, několikasemenná bobule.

Výskyt

Původní oblastí výskytu puškvorce obecného je pouze Jižní Čína, byl však již v dávných dobách přivezen do Indie, odkud se dostal dál. Na naše území se puškvorec dostal v
16. století.

Roste na bahnitých půdách, na březích stojatých vod, v rákosí nebo v příkopech, vyžaduje stinné stanoviště.

Vnitřní použití Puškvorce obecného

Puškvorec obsahuje hořčiny, 12% až 7% silic tvořených řadou mono a seskviterpenů, třísloviny, cukry, cholin, slizy a fenylpropan beta-asaron. Užívá se hlavně při poruchách zažívacího ústrojí, při poruchách trávení, zánětu žaludku nebo při střevní kolice. Puškvorec dále přispívá ke zlepšení fyzické kondice u pacientů, kteří prodělali dlouhodobou chorobu nebo u starších pacientů.

Odvar (čaj)

1 lžícu drobně řezaného sušeného oddenku povaříme v 1/4 l. Necháme vychladnout, scedíme a pijeme 1 – 2 šálky denně, chladný a neslazený.

Nálev (čaj)

1 lžíci drobně řezaného sušeného oddenku zalijeme šálkem vařící vody. Pijeme chladný,
1–2 šálky denně.

Žaludeční čaj

Z 30 g puškvorce (oddenek), 10 g heřmánku (květ), 10 g kmínu (plod), 40 g máty peprné (list) a 10 g pelyňku (nať) připravíme směs. 2 lžičky směsi zalijeme 1/4 l vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a užíváme 1 – 2 šálky denně.

Tinktura

15 g drobně řezaného sušeného oddenku naložíme do1/2 l kvalitního destilátu, necháme 7 dní vylouhovat, opatrně slijeme a užíváme 2× denně 20 – 25 kapek na posílení žaludku.