BYLINKY A - E

31.05.2011 12:35

Aloe (Aloe vera)

Aloe vera byla Egypťany označována za rostlinu nesmrtelnosti. Možná také proto doprovázela faraóny na jejich poslední cestě. Její věhlas nezanikl ani v dnešní době - naopak je jednou z nejvíce využívaných rostlin. Jejím domovem je mys Dobré naděje, a proto se jí daří v oblastech s tropickou teplotou.

Patří do čeledi liliovitých. Poznáte ji podle dužnatých ostrých zubatých listů, které obsahují gelovitou tekutinu. A právě tato šťáva se stala velmi vyhledávaným léčebným prostředkem.

Nejúčinnější je čerstvá šťáva z právě utržených podélně rozříznutých listů. Antrachinony najdeme ve vrchní části listů, zatímco šťáva vyplňuje vnitřek listů.

Je-li gel z aloe vera aplikován zevně, pak rychle hojí běžná menší poranění jako jsou popáleniny, poštípání hmyzem či odřeniny. Obsahuje totiž lignin, který umožňuje pronikat ostatním složkám hluboko do pokožky. Je přirozeným chladivým, hydratačním a protizánětlivým prostředkem, vykazuje i určitou účinnost při likvidaci bakterií, virů a plísní. Čistá Šťáva se používá vnitřně jako prostředek podporující správnou činnost zažívacího a imunitního systému.

Hlavní užití v magii je při rituálech věštění a duchovního vývoje. Aloe je tradičně spojována se ženstvím. Usušené listy se dávají do kadidel používaných pro vzývání Luny, které je žádána, aby pomohla porozumět problémům a proniknout do podstaty věcí. Naopak z čerstvých listů vymačkaná šťáva se přidává do očistné koupele.

Aloe je oblíbenou rostlinou v domácnostech, ochraňuje před zlými vlivy a před neštěstím v domě. V Africe ji vysazují kolem vchodu, jednak aby zabránila vstupu všeho zlého, jednak aby přivolala štěstí.
V Mexiku se dělají celé dlouhé věnce, na které se navlékají paličky česneku, sáčky s kouzelnými bylinami, obrázky svatých, kusy magnetovce, kamenná sůl, ořechy a čerstvě nařezané listy aloe. Tyto věnce se věší v domech pro štěstí, za účelem přivolání peněz, jako ochrana.

ÚČINKY

A: alergie, afty, ateroskleróza, abcesty, astma, akné, artritida, AIDS, aktivace vnitřních žláz a tělesných orgánů, antibakteriální účinky, antimykotikum, antiseptikum, antivirotikum
 B: boule, bronchitida, bolest: zklidňování, bradavice, buňky: ochrana
 C: candida albicans, coltis ulcerosa, cysty, čištění krve
 D: diabetes, deprese, dezodorační účinky, dvanácterník: nádory, dásně: zánět
 E: Epstein Barr virus (mononukleoza), ekzémy, edémy
 H: herpes, hemeroidy, horečka, hmyz: ochrana, holení: poranění
 CH: chudokrevnost, chemoterapie: snížení následků, cholesterol: snížení hladiny, chronický syndrom únavy
 I: imunita: posílení
 J: játra: čištění
 K: katar, krev: snížení hladiny cukru, krvácení: zástava, krvinky: zvyšování množství
 L: leukémie, ledviny: zánět, ledviny: aktivace, látková výměna: aktivace, lupenka
 M: mandle: zánět, menstruace: přílišné krvácení, močový měchýř: zánět
 N: nadýmání, neurodermitis, nos: infekce, nervy: posílení, nachlazení, nádory, nespavost, neplodnost v důsledku nepravidelné ovulace, nadváha, nevolnost
 O: oční potíže, omrzliny, opary, otoky
 P: plísně, psoriasis, prostata: zánět, paradentóza, pohmožděniny, průjem, píchnutí hmyzem, plíce: posílení, pach z úst, překyselení, popáleniny, podvrtnutí, poševní záněty a mykózy, plané neštovice
prsní bradavky: zánět
 R: rýma, řezné rány, růže, revma
 S: stařecké skvrny, sluneční záření: ochrana, seborea, sportování: poranění, slinivka břišní: zánět, slinivka břišní: aktivace, stres, svědění, skleróza multiplex, svaly: křeče, svaly: natažení, střeva: odkyselení, střeva: odvod nečistot, střeva: stimulace, střeva: zánět, škrkavky
 T: tuberkulóza, tumory, trávení: poruchy
 U: úplavice, úpal, UV záření: ochrana, ústa: zánět sliznice, ucho: bolesti, ucho: zánět středního ucha
 V: vysoký krevní tlak, vyrážky na rukách
 Z: zácpa, zánětlivost: snížení, zhmožděniny, zuby: bolesti, žaludek: zánět, žaludeční vředy, žlázy: stimulace, žloutenka typu B a C, žíly: zánět

 

Anýz

Plod anýzu působí proti tvorbě plynů a střevním katarům. Ulehčuje kašel, urychluje trávení, podporuje chuť k jídlu. Má účinky proti křečím trávicího traktu a podporuje sekreci žláz. Jako koření jej přidáváme do koláčů, ovocných krémů. Je součástí perníkového koření. Anýz se používá při výrobě likérů.

Vnitřně užíváme 4 čajové lžičky namačkaných plodů na 2dc vody a pijeme obden. Takto usnadňuje vykašlávání, působí příznivě při žaludečních potížích, křečích trávicího ústrojí.

Arnica montana

Arnika je rostlina podobná sedmikrásce, vyskytuje se na úrodných, rašelinatých, vysokohorských pastvinách.

Při vnitřním užívání může být prudce jedovatá, proto se používá pouze v homeopatických prostředcích, kde se silně ředí. Ve formě krémů a mastí je však jedním z nejprospěšnějších bylinných léčiv.

Arnikový krém z květů se může používat při stavech, na kterých se podílí špatný krevní oběh, jako jsou omrzliny, nebo tam, kde oběhový systém potřebuje povzbudit v procesu hojení. Při úrazech je vhodné kombinovat arnikový krém a arnikový homeopatický lék.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Bazalka pravá je nízká, vytrvalá bylina, která pochází z Indie. V minulých dobách byla bazalka byla považována za posvátnou bylinu, jež má mocné kouzlo, údajně totiž u soudu prozradí lháře a pokud ji někdo nosí v kapse, přitáhne dotyčnému milence a zajistí peníze. Bazalka byla do Evropy přivezena v polovině 16. století, v Česku se dnes pěstuje na zahrádkách nebo v květináčích. Její hlavní využití je v kuchyni, používá se jako koření do pokrmů italské kuchyně, do polévek, omáček, do bylinkových octů a olejů a čerstvá převážně do salátů. Pro své protizánětlivé a antibiotické účinky se využívá při léčbě těžko se hojících ran, napomáhá při poruchách trávícího ústrojí.

Použití

Zevně bazalka příznivě působí při zánětech středního ucha a pro své protizánětlivé a antibiotické účinky se užívá jako kloktadlo při zánětu mandlí a dásní.

V kosmetice se používá bazalkový olej jako přísada do mýdel a tělové kosmetiky, uplatnění má i v parfumerii.

V kuchyni má své nezastupitelné místo, je to jedno z nejdráždivějších koření, které se používá hlavně v kuchyni v Jižní Evropě (zejména v Italské kuchyni). Čerstvá bazalka se přidává do omáček, do polévek, do bylinkového másla a hlavně do zeleninových salátů.

Šťáva: Vymačkaná šťáva z čerstvé rostliny se kape při zánětech do uší.

Rozmačkané a usušené listy: Rozmačkané a usušené listy vložené do nosu pomáhají při rýmě.

Kloktadlo: Odvar z listí se využívá také jako kloktadlo při zánětu mandlí a dásní.

Vnitřní použití Bazalky pravé

Bazalka obsahuje silice, éterické oleje, bazalkový kafr, flavonoidy, cinoel, tanin, glykosidy a třísloviny. Používá se při poruchách trávícího ústrojí, podporuje činnost žaludku a chuť k jídlu. Čistí močové ústrojí, proto se užívá při zánětech močových cest a močového měchýře. Bazalka má zklidňující účinky, je vhodná i při bolestech hlavy, vyčerpanosti či některých formách depresí.

Odvar :1 polévkovou lžíci sušené bazalky zalijeme 1/4 l vařící vody a vaříme 10 minut. Odvar necháme vylouhovat 15 minut. Odvar pijeme 3× denně po jídle při poruchách trávicího ústrojí.

Vinný odvar:1 polévkovou lžíci sušených listů bazalky svaříme s 3/4 l vína a 1 lžící jedlého oleje a necháme vychladnout. Přecedíme a užíváme 1 až 2 lžičky po jídle. tento vinný odvar je účinný při zácpě.

Nálev ze semen: 2 až 3 lžičky semene z bazalky zalijeme 1/2 l vařící vody a vaříme 10 minut. Odvar necháme vylouhovat 15 minut. Pijeme při horečce, při obtížích s močením a při chorobách ledvin.

Bazalkové pesto: Několik listů bazalky, piniové ořechy nebo mandle, petrželku, nakrájený česnek, mletý pepř a parmazán jemně rozmixujeme v mixéru a na konec přidáme olej, aby se ze směsi vytvořila omáčka. Omáčku můžeme použít na jakýkoli druh těstovin.

BERGENIE (Bergenia crassifolia)

 

Bergnie tučnolistá - rusky Badan, roste především na Sibiři, Altaji v okolí Bajkalu a v Jakutské oblasti, kde se vyskytuje v nadmořské výšce až 2500m v puklinách skal. Místní obyvatelé kořen Bergenie používají i jako potravinu. Rostlina obsahuje hlavně třísloviny až 25%, glykosidy, škrob, cukr, fytoncidy, vitamín C a stopové prvky jako mangan, železo, měď aj.

Působení: má protizánětlivý, baktericidní a diuretický efekt, velmi příznivě působí na gynekologické orgány, upravuje menstruaci, má blahodárný účinek na zažívací ústrojí, ledviny, plíce, klouby a kůži, příznivě působí na cévy a krevní tlak, zvyšuje potenci.

Složení: sušený kořen

 Bedrník Obecný (Pimpinella saxifraga L.)

Bedrník roste na suchých loukách, mezích, náspech i ve světlých lesích v křovinách v Evropě a Přední Asii. Jako koření se používají především čerstvé listy. Kořen je spíše léčivá droga, i když se jím kdysi kořenilo pivo. Bedrníkové listy chutnají kořenně nasládle a mírně pálivě, se sladkou příchutí po okurkách.

Bedrníkové lístky se sbírají v přírodě zjara ještě před vytvářením lodyhy z přízemní růžice. Lze jej pěstovat na zahrádce i v truhlíčcích. Vhodné místo je na skalce, na slunném, suchém místě. Na půdu není náročný.

Listy obsahují silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny ,třísloviny, saponiny, vitamín C a karoten. Napomáhají látkové výměně, upravují poruchy trávení, podporují chuť k jídlu, zvyšují sekreci trávicích šťáv. Užívá se v množství asi jedna lžíce listů na osobu.

Lístky bedrníku se přidávají do polévek, omáček, koření se jimi hlávkový salát. Lze je přidat do majonézy, bylinkového másla, tvarohových pomazánek. Bedrník se používá v italské, francouzské,španělské, ale i v německé a anglické kuchyni. Existují i šlechtěné odrůdy.

Bez černý (Sambucus nigra)

Nošení černého bezu odráží útočníky všeho druhu. Po zavěšení nad okna a dveře zabraňuje zlu vstoupit do domu. Nošení bezinek chrání před zlem a negativními silami. Keř černého bezu rostoucí poblíž domácnosti napomáhá jejímu klidnému chodu. Bezové dřevo je taktéž výborné na výrobu magických holí.

Víno z bezových květů a bezinek pil podle vyprávění Ódin, nejvyšší severský bůh. Nikdo se neopovážil vykácet či vypálit březový kmen. V Dánsku se těšil takové vážnosti, že si ho námořníci pěstovali na svých dvorcích a věnovali mu všemožnou péči. Víno z jeho květů se používá při slavnostech letního slunovratu. Šťávu z čerstvých listů lze použít jako uklidňující oční kapky, rozdrcené listy pak jako obklad na řezné rány.

Bezinky lze kromě jejich léčebných účinků užít i jako prostředek pro získání modři na barvení rouch.

Bez má moc přinutit černokněžníka zrušit kouzla, která proti nám vyslal. Zavěšen nad dveřmi a okny brání zlu vstoupit do domu. Černý bez na zahradě chrání domácnost před kouzly a je i ochranou před bleskem.

Chcete-li požehnat nějakého člověka, místo či věc, rozházejte listí a bezinky do čtyř světových stran ve jménu osoby nebo věci, které se má dostat požehnání. Potom listím a bezinkami posypte dotyčnou osobu, místo či věc.

Chcete-li se zbavit horečky, zapíchněte za naprostého mlčení prut bezu do země.
Bolest zubu se zmenší žvýkáním bezové větvičky, která se potom se slovy: Zlý duchu zmiz!, pověsí na zeď. Bolesti zubů byly dříve doménou zlých duchů.

Chcete-li předejít revmatismu, omotejte kousek bezu třemi nebo čtyřmi provázky a noste ho v kapse.

Bradavice mohou být vyléčeny tak, že se otřou zelenou větvičkou bezu, která se potom ponoří do bahna, aby shnila.

Keř bezinky rostoucí poblíž domu pomáhá klidnému chodu domácnosti, pruty umístěné kolem domu chrání před zloději a hady.

Bez se používá na svatbách, aby dvojice měla štěstí.

Těhotné ženy líbají bezový květ, aby zajistily svému děťátku dobrou budoucnost.

Máte-li neklidné spaní, položte si vedle polštáře bezinky. To vám umožní klidný spánek.

Bez vás ochrání před pokušením z cizoložství.

Hrajete-li na píšťalku z bezu, můžete přivolat duchy. Nejlepší dobou na hraní je půlnoc a opuštěné místo co nejdál od lidských obydlí.

Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)

Eukalyptus, pod kterýmžto názvem tento strom asi známe spíše, rozptyluje uměle nahromaděnou negativní energii v domě (např. po hádce).

Používají se jeho listy, které jsou nejčastěji užívány v léčebné magii. Ať už sušené v kadidle, čerstvé vařené ve vodě a uvolňující vonné výpary, nebo jako pokojová rostlina. Stejně dobře působí na nemocné i silice vypařující se z eukalyptového oleje.

Z listí se dělají figurky, které mají moc uzdravovat. Listy v sáčcích se nosí k udržení dobrého zdraví. Chcete-li se zbavit nachlazení, obalte zelenou svíci listy a semeníky a potom ji zahrabte do jamky v zemi. Přitom si představujte, že jste zdrávi. Také nad postel nemocného se zavěšuje eukalyptová větvička.

Bolavé hrdlo lze vyléčit zelenými listy z eukalyptu zavěšenými na zelené niti kolem krku. Semena pod polštářem zabraňují nachlazení. Listy se též nosí jako ochrana.

Blín černý (Hyoscyamus niger)

Blín se občas používal k věšteckým účelům, častější je však jeho použití ke škodlivým účelům, čehož využívala zejména tzv. „černá magie“. Droga připravená z rostliny způsobuje šílenství nebo i smrt. Blín mj. tupí bolest a vymazává vzpomínky. Přidával se do čarodějných mastí určených k létání. Jeho odvar pili mladí adepti temných nauk, aby ztratili zábrany účastnit se čarodějnických rituálů. Jako bylina smrti se pochopitelně spojuje s podsvětím a umožňuje navázat kontakt s dušemi zesnulých. Celá rostlina je prudce jedovatá!

 Boldovník Vonný (Peumus boldus Molina)

Tento keř nebo malý strom z čeledi monimiaceí s listy kožovitými, podlouhle eliptičnými, drsnými, najdeme na suchých a výslunných kopcích v Chile.

Jeho listy skýtají drogu folia boldo a jsou chuti i vůně mátovité, silně aromatické. Obsahují éterický olej, alkaloid boldin a hořký boldoglucin, který je však ve větší míře obsažen v kůře (cortex boldo).

Těchto listů, používaných v Chile jako koření se v novější době často užívá v lékařství.

Borůvčí - Borůvka

Léčivé účinky listů borůvek záleží na správném sběru. Musí být trhány před zralostí plodů. Jejich léčivé účinky jsou klinicky vyzkoušené. Je dokázáno, že před dozráním plodů obsahují listy myrtillin a ten nejenže zlepšuje využití cukru, ale dokáže i chorobu vyléčit.

Myrtillin, obsažený v listech borůvek, se oprávněně nazývá "rostlinný inzulín".

Přesto, že borůvkové listy mají tak vynikající vlastnosti, musí být tento způsob léčení čajem lékařsky sledován!

Brutnák Lékařský (Borago officinalis L.)

Je to jednoletá léčivá rostlina s rozvětvenou lodyhou, vrásčitými drsnými listy a modrými květy. Používají se jen čerstvé, mladé listy v období před silnějším růstem lodyhy. Mají chuť i vůni po čerstvých okurkách.

Brutnák působí močopudně, mírně projímavě, má protizánětlivé účinky, má vliv na zlepšení dýchání.

Čerstvě vylisovaná šťáva z brutnáku se užívá při jarních kůrách, kdy má pomáhat ke zrychlení výměny látkové a při neurastenii. Má také hojivé účinky.

Brutnákem se koření okurkový, rajčatový i bramborový salát. Lze ho přidat i do ragú ze zeleniny a masa, do studených omáček (majonéz), tvarohových pomazánek, k rybám a grilovanému masu.

Z brutnáku s cibulí se připravuje salát ochucený citrónem, solí a pepřem. Mladé lístky je možno dusit na cibulce a másle jako špenát. Kvítky se přidávají do bylinkového octa.

Bříza bělokorá (Betula pendula)

 

 

Koště z březových větviček se používá k „vymetení“ zlých sil ze svatyně. Míza, kterou získáme naříznutím kůry, je sladká a dá se z ní připravit víno pro svátek Alban Eiler (jarní rovnodennost). Bříza je také zmiňována v souvislosti s bohem Thórem. Podle tradice lze kůru loupat pouze ze stromu, který Thór poznamenal (tj. který zasáhl blesk).

 

 Bukvice Lékařská Stachys betonica)

Bukvice lékařská, jedna z neoblíbenějších středověkých bylin, byla jednu dobu doporučovaná téměř na všechno od duševního vyšinutí až po problémy s prostatou. Často se nosila jako amulet k zažehnání nemocí a v Grete Herbal z roku 1516 je doporučována pro ty,kteří jsou “bázlivý”. Dnes roste v bylinných zahradách jen vzácně, je to velmi hezká rostlina, která kvete uprostřed léta jasně růžovými květy.

Dnes se bukvice lékařská většinou užívá jako sedativum a lék na zažívání. Působí povzbudivě na krevní oběh zvláště v mozku, což je vhodné při bolestech hlavy. V pokročilém věku se využívá jako tonikum.

V těhotenství se vyhněte vysokým dávkám.

Cibule

Cibule se sklízí v průběhu srpna a září. Je vynikajícím preventivním prostředkem proti infekčním zánětlivým onemocněním. Podává se ve formě šťávy, která se přidává do čaje. Je rovněž účinným prostředkem proti kašli, zahlenění, chrapotu, zánětu průdušek a angíně.

V lidovém léčitelství se její šťáva vkapává do nosu při postižení rýmou. Při bodnutí hmyzem je účinné přiložit kolečka pokrájené cibule.

Cibule obsahuje silici, jež má výrazný dezinfekční účinek. Je také bohatá na vápník, fosfor, fluor, vitamínyA, B, C, E a další látky.

Cibule má samozřejmě bohaté využitý v kuchyni, kde se většina pokrmů bez ní neobejde. Podle některých zpráv se dokonce v zeních, kde pojídají cibuli v syrovém stavu, vyskytuje rakovina velmi zřídka. Z historie je známo, že cibule byla zeleninou Řeků i Římanů, odkud se její obliba rozšířila do celé Evropy.

Sirup

Dvě středně velké cibule pokrájíme a zalijeme medem nebo prosypeme cukrem. Necháme půl dne stát. Užíváme 3krát denně po lžičce při kašli a zahlenění.

Čajovník čínský (Camellia sinensis)

Nejstarší herbář, jenž nese záznamy o čaji, pochází z Číny a vznikl před 1500 lety. Legendy o zázračné moci čaje se však vyprávěly o mnoho staletí dříve. V 6. století se stal čaj nápojem aristokracie, o 4 století později byl nápojem všelidovým, nejspíše kvůli špatným hygienickým podmínkám, které v této oblasti nedovolovaly pít nepřevařenou vodu. Z čajových květů se vyráběly svíce do chrámů, z drobných lístků drahé cigarety a semena posloužila k lisování oleje. Za vlády dynastie Sung se největší oblibě těšil tzv. šlehaný čaj, jehož přípravu převzali Japonci pro svůj dodnes trvající čajový obřad. V některých provinciích bylo zvláště dbáno na přípravu žlutého čaje, jehož lístky musely být sbírány za ranní rosy. V době sklizně této mimořádné rostliny nesměly speciálně vyškolené sběračky pojídat žádná výrazně vonící jídla, k rostlinám směly přistupovat vždy jen po důkladné koupeli a v rukavičkách speciálně vyrobených pro tuto práci.

Spalování lístků čajovníku přináší bohatství. Sušené listy jsou součástí talismanů, které mají dopomoci k penězům. Odvar (čaj) je základní složkou nápojů lásky.

Čekanka obecná

Sbírá se kořen, někdy i nať nebo list (obojí nejlépe před rozkvětem) nebo květ, ten je nejlepší hned v rozkvětu. Kořen se sbírá na podzim (září až listopad) nebo na jaře, po sběru a po omytí se rozřeže na asi 15 cm dlouhé kousky a suší ve stínu nebo při umělém sušení při teplotě max. 50 °C. Kořen je dlouhý až 30 cm a v průměru mívá okolo 15 mm. Květ se sbírá nejlépe za slunečného počasí v odpoledních hodinách.

Obsahuje glykosidickou hořčinu intybin (reguluje činnost trávící soustavy a ovlivňuje činnost jater, slinivky a krevní soustavy), dále inulin (15 až 20%, podle některých zdrojů i 40%, silici, cholin, třísloviny, manit, arginin, sliz, terpenové hořčiny a větší množství minerálních látek).

Droga povzbuzuje chuť k jídlu, působí mírně projímavě, močopudně a žlučopudně, má vliv na látkovou výměnu, užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest, při ledvinových kaméncích, při nechutenství a zácpě. Dále léčí záněty zažívacího ústrojí, zlepšuje činnost srdce, příznivě působí na funkci jater a žlučníku. Zevně lze aplikovat při některých kožních chorobách (vyrážky, vředy, uhry), očních zánětech (užívá se výhradně květ) nebo na zanícené či opuchlé klouby. Lze ji použít při léčbě jaterních chorob (žloutenka) i v léčbě nemocí sleziny. Obvykle se užívá nálev jedné čajové lžičky na 200 ml, a to 2 - 3 x denně. Droga se rovněž často míchá s jablečníkem, heřmánkem nebo smetankou. Čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů.

Česnek kuchyňský (Allium sativum)

Staří Egypťané se o česneku vyjadřovali jako o účinném léku na kašel a rýmu – toho si ceníme dodnes. V mnoha zemích je česnek nejoblíbenějším běžně prodávaným bylinným lékem. Jeho silně aromatické složky se vylučují jedině plícemi a kůží, což má při vyšších dávkách nepříjemné důsledky.

Česnek je dobrý dezinfekční prostředek při infekcích dýchacího ústrojí a je účinný proti plísním, např. při moučnivce. Pomáhá rovněž snižovat hladinu cholesterolu v krvi a může být prospěšný pro pacienty s rizikem srdečního infarktu.

Využívají se stroužky.

Při bolestech v krku užíváme dva až tři stroužky po ránu, ne večer (po ránu lék, večer jed)

Česnek Medvědí (Allium ursinum L.)

Brzy z jara jsou mnohé lužní lesy pokryty čerstvými, zelenými listy česneku medvědího. Vyrůstají ze země v dubnu květnu, někdy i dříve. Kvete však až uprostřed května a v červnu.

Dřímají v něm mohutné léčivé síly a vypráví se, že i medvědi ho hledají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev.

Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže.

Usušené listy ztrácejí léčivé účinky.

Proto se pro jarní počišťovací a odhleňovací kúry používají čerstvé listy. Drobně nakrájené dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do polévek, sypeme jimi brambory a podobná jídla.

Listy můžeme připravit také jako špenát nebo salát. Používáme-li je ve větším množství, mají štiplavou chuť, proto bychom je měli při přípravě jako špenát vylepšit tím, že je smícháme s kopřivou.

Mladé rostlinky sbíráme v dubnu a v květnu, tedy ještě před rozkvětem, cibulky koncem léta anebo na podzim.

Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku kuchyňského (setého).

Lidé s citlivým žaludkem by měli listy a cibulky nakrájet nadrobno, zalít je vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a pak tekutinu pít po doušcích.

Chceme-li mít v domácnosti celý rok léčivou sílu česneku medvědího, uděláme si lihový výtažek - tinkturu. Z této tinktury používáme denně 10-12 kapek ve vodě. Kapky výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (arterioskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí.

Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech, provázených plynatostí a kolikami.

Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeče, nebo chorobách střev.

Škrkavky a hlísty se po určité době používaní česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná.

Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavně, úzkost. Vysoký tlak pomalu klesá.

Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce i při zastaralém kašli se zahlenění průdušek uvolňuje a tak mizí i dýchavičnost. Velmi vřele se doporučuje tento lék i při tuberkulóze a vodnatelnosti, na které často trpí staří lidé.

Čerstvé, nasekané listy pročišťují i ledviny a močový měchýř a podporují odchod moče.

Natřeme-li čerstvou šťávou těžko se hojící rány, rychle se zahojí. Ba dokonce se zlepšuje i stav při onemocnění věnčitých (koronárních) cév.

Česnek medvědí dost dobře nedoceňujeme jako prostředek čistící krev, který se uplatňuje i při chronicky nečisté kůži.

Česnek medvědí pročišťuje celé tělo, vyhání ztvrdlé choré látky, ozdravuje krev, vyhání a zabíjí jedovaté látky.

Stále nemocní lidé, kteří mají lišeje, moučnatou tvář, tbc krčních uzlin, kteří jsou revmatičtí, měli by si tento česnek cenit jako zlato.

Žádná bylinka na světě není tak účinná pro pročištění žaludku, střev a krve.

Mladí lidé by rozkvetli jako růžový záhon a vypučeli jako větvička jedle na sluníčku.

Způsoby užívání:

Jako koření:Čerstvé listy česneku medvědího se nařežou nadrobno jako pažitka a sypou na chlebíčky, do polévek, omáček, salátů a masových pokrmů.

Tinktura:Nadrobno nakrájené listy anebo cibulky naplníme volně až po hrdlo láhve, zalijeme 38-40% režnou anebo jinou doma vypálenou kořalkou a postavíme na 14 dní na slunko nebo na teplé místo (v blízkosti kamen). Používá se denně 10-15 kapek do vody.

Víno:Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 litru bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme. 

Dang Gui (Tang Kuej) Angica sinensis

je jednou z neoblíbenějších čínských bylin s posilujícími účinky. Dnes se užívá rovněž v mnoha patentovaných lécích i na Západě. Je zvláště vhodná pro ženy, po tisíciletí byla užívána jako regenerační prostředek po porodu, k posilnění krve při anemických stavech a ke zkrášlení pokožky.

Dang gui působí vhodně na ženské pohlavní ústrojí, je to dobrý lék na játra, podporuje krevní oběh a posilňuje krev.

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Neužívejte v těhotenství.

 

Devětsil Lékařský (Petasites hybridus)

Devětsil roste na březích řek a potoků, v příkopech a na okrajích lesů. Je podstatně větší než podběl, ale patří do téže čeledi hvězdicovitých.

Jeho listy jsou nepravidelně zoubkované a na spodní straně šedoplstnaté.

Květy jsou špinavě bílé až bledě růžové, trubkovité a nahuštěné v horní části stonku do hroznu nebo laty.

Ještě před rozkvětem vykopáváme kořen, kterého si v dobách moru velmi vážili. Působí proti horečce, záduše, dně a epilepsii.

Během dne pijeme po doušcích jeden nebo dva šálky čaje vyluhovaného z kořene.

Velké, čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, výronech v kloubech, i při všech druzích snětí, zhoubných nádorech, pálivých ranách a při odřeninách na nohou.

Způsoby užívání:

Čaj:1 zarovnanou lžičku kořene vyluhujeme přes noc v 1/4 litru vody, ráno nahřejeme a scedíme.

Obklady:Čerstvě umyté listy rozmělníme a přiložíme na nemocné místo. Přes den vícekrát opakujeme. 

Divizna Velkokvětá/Divizna Sápovitá 

Oba uvedené druhy se sbírají. Rostou na slunných stráních, náspech, pastvinách a suchých pasekách. Jsou rozšířeny od střední a jižní Evropy a ž po přední Asii. Diviznu je možno s úspěchem pěstovat na malých plochách. Je medonosná a proto velmi oblíbená mezi včelaři.

Od června do září se sbírají čerstvě rozkvetlé květy s přirostlými tyčinkami bez zeleného kalichu. Sušit se musí rychle – během jediného dne na slunci nebo umělým teplem do 60°C. Správně usušená droga si musí zachovat jasnou zlatožlutou barvu. Květy, které již samy odpadávají, nebo i čerstvé, ale navlhlé, při sušení hnědnou.

Některé z účinných látek divizny tvoří ochranný povlak na sliznici horních dýchacích cest a tím usnadňují odkašlávání. Droga působí též protizánětlivě a uvolňuje křeče. Protože však obsahuje saponiny, mohla by při velkém předávkování nebo při dlouhodobém užívání poškodit červené krvinky.

V lidovém léčitelství se používá též divizna malokvětá, ostatní druhy nejsou jako léčivky použitelné.

Dračinec obrovský (Dracaena draco)

Rostlina, která roste převážně v Indii a na některých ostrovech /například i na Kanárských/. Podle pověr se věřilo , že pomocí kadidla, které obsahuje dračinec a šantu kočičí, se dokáže mág přeměnit do jiné podoby. Taktéž se věřilo, že kadidlo obsahující dračinec pomůže mágům cestovat vesmírem.

Z poraněného kmene vytéká krvavě červená míza, která se ve formě sušeného prášku prodává pod názvem „dračí krev“. Tento prášek spolu s dračincovým dřevem se přidává do kadidel k umocnění jejich síly. Zapálením těchto kadidel se zvyšuje hladina dosažitelné energie.

Dračinec je považován na ochrannou bylinu a užívá se při vysvěcení rituálních pomůcek (zejména meče). Podotýkám, že se bavíme o stromu, který roste v tropických krajích, nikoliv o domácích rostlinách (dračinec deremenský a lemovaný), tak je prosím netýrejte nařezáváním.

Dub letní

Lidé si duby odjakživa vysoce cenily jako symbol síly a krásy lesa. Dubové žaludy i listy se často vyskytovaly ve znaku lesníků a myslivců. Starověké národy zasvěcovaly dub svému nejvyššímu Bohu. Podle šumění starého dubu se ve starověkém Řecku také věštilo. Také se věřilo, že dubové dřevo slouží jako universální léčivo.

Dnes se dubová kůra používá zejména zevně, vnitřně jen velmi zřídka. Dubová kůra má účinky svíravé a protizánětlivé.

Vnější použití Dubu letního-Zevně se používá ve formě odvaru. Může sloužit jako kloktadlo při zánětech sliznice dutiny ústní a hrtanu a také jako přísada do ústních vod se svíravým a protizánětlivým účinkem. Důležité využití dubové kůry je příprava koupelí při léčbě hemeoroidů, také ke koupelím při omrzlinách, popáleninách či při pocení nohou. Svým svíravým účinkem také staví mírné krvácení. Není vhodné však odvar z dubové kůry aplikovat na rozsáhlé popáleniny a velké rány.

Příprava odvaru pro vnější použití: 30 – 40 gramů usušené dubové kůry se zalije 1 litrem vody, přivede se k varu a vaří se 30 minut. Poté se scedí přes gázu. Odvar se používá vlažný. Připravuje se vždy čerstvý.

Je třeba si dát pozor na to, že koncentrovaný odvar zateplá i zastudena barví nádoby, ve kterých se připravuje.

Vnitřní použití Dubu letního-Vnitřně se dubová kůra užívá velmi zřídka a to pouze ve směsi s jinými bylinami. U citlivých jedinců může vyvolat alergickou reakci. Používá se při průjmech a žaludečních a střevních katarech.

Eukalypt/Blahovičník Kulatoplodý

 

Eukalypt, kdysi oblíbený všelék australských domorodců, je dnes užíván hlavně při infekcích a průduškových obtížích. Poslední výzkum svědčí o tom, že se to velmi účinný antibakteriální prostředek. Tento strom, ač původem tropický, dobře prospívá v mírném podnebí.

Eukalypt je nejlépe používat zevně. Olej je ideální na potírání hrudníku a k inhalacím při léčbě všech druhů respiračních obtíží. V masážních olejích působí velmi hřejivě a má uklidňující účinky při revmatických bolestech.

Při bolestech v krku je nejlepší užívat Eukalypt v podobě bonbónů.